Vjednávání úrokové sazby hypotéky přináší bonusy i bonusové pasti.

Banka je v dnešní době ochotná přistoupit na vyjednávání sazbových úprav, což může rodinnému rozpočtu ušetřit tisíce korun ročně. Bonitní žadatelé s vysokým příjmem a nízkým LTV mají největší šanci na slevu, zatímco méně atraktivní klienti často odcházejí s prázdnou.

Klienti s hypotékou kolem sedmi milionů korun při LTV 70% a měsíčním příjmu kolem 150 000 Kč se dočkají nejlepších nabídek, zatímco žadatelé s nižšími příjmy nebo vyšším LTV se při úrokových slevách musí spokojit maximálně s řádem desetin procentního bodu.

Reálně dosažitelné slevy se podle hypotečních expertů pohybují mezi 0,1% a 0,3% a rozdíly mezi bankami pro stejný profil klienta mohou dosahovat až 0,5%.
Banky běžně poskytují slevy za sjednání pojištění, aktivit na účtu nebo za splnění energetických nároků stavby.

Průměrná sazba hypoték v Česku dosáhla letos v červenci hodnoty 4,52%, přičemž sazba okolo 4,29% je považována za velmi výhodnou a dosažitelnou jen pro málokoho. Klient s touto sazbou ale zároveň znamená, že jiný žadatel má sazbu kolem 4,69% nebo vyšší.

Při vyjednávání banky zohledňují především komplexní profil klienta: bonitu, historii plateb, ochotu sjednat doplňkové produkty a konkurenční nabídky. Dobré obchodní vztahy finančního poradce s centrálou mohou zajistit další ústupky.

Nabídky konkurenčních bank zůstávají nejúčinnějším argumentem pro získání nižší sazby. Sjednávání dalších produktů se podle specialistů dlouhodobě nevyplatí, protože jejich význam při opakovaných retenčních jednáních klesá.

Rizikové pojištění nabízené výměnou za nižší sazbu se ekonomicky mnohdy nevyplatí. Klienti by si měli důkladně promyslet, zda dané doplňkové služby skutečně potřebují, aniž by je motivovala pouze úroková sleva.

V období konce fixace úrokové sazby banky nabízejí výhodnější podmínky refixace, aby si udržely klienty. Pokud nejsou nabídky konkurenceschopné, stačí poukázat na lepší podmínky jinde a většina bank podmínky dorovná. Zhruba jeden z šesti klientů ale při refixaci přesto přejde ke konkurenci.

Banky se při vyjednávání obvykle nesnaží dorovnat každou konkurenční nabídku na sto procent, ale dosahují kompromisu mezi vlastní nabídkou a nabídkou konkurence.